Kapr hledá v bahně na dně, jezdí sem a zase tam, snad nějakou žížaličku někde tady nachytám. Přidali se k němu druzí, jezdí všichni netečně, Jezdí kolem velké hráze, celkem ale zbytečně. Když už jsou pak otráveni, stálou plavbou unaveni, řeknou je to zbytečné, hleďme raději po slečně. Nálada se rychle zvedla, vždyť jde přeci o lásku, kapři to přec dobře vědí a raději se nenajedí. Jeden zhlídl u zdymadla, krasavici kapřici, tře se kolem, štván svou touhou, žížalu však spatřil dlouhou. Skočil po ní v nevědomí, zapomenul na lásku, Teď se vzpírá všechno marné, visí chycen na vlásku.